Sněhulák

Mizí, mizí,

mizí mráz

a mě mrazí,

že teplo bude zas.

 

Mrzni, mrzni

v tento čas

léto v zimě, blázni

bude zas.

 

Jsem již poslední svého duhu,

do cíle nedošel jsem bez neduhu.

Ruku nemám, upadla mi,

šálu mi vzali oni.

Pán Bůh dal,

Pán Bůh vzal.

Na hrnec a uhlí pro jistotu zapomněl,

avšak „Stůj“ mi děl.

 

A tak stojím, stojím a truchlím

toď však údělem je mým.

Dlím, ani přemýšlet nesmím

to jest to jediné co smím, co vím.

Mé pěšinky mizí jako ostrovy pod tsunami

bílý jsem jen já mezi teplými vlnami.