Ráj

Slunce svět hřálo probouzelo kvítí
Kolem duch lesa svoji píseň pěl
A slabý vítr mě houpal tiše v síti
Za zvuku pilných, mladých jarních včel

Vnímal jsem ticho a užíval si klidu
V rukách měl Nezvala našich básníků květ
Sbohem a šáteček, již nechci starou bídu
Tmavého času, těch dlouhých zimních let

Slunce mne hřálo probouzelo kvítí
A v dálce hory ten Krkonošský kraj
V blankytné nebe vyšívaly nití
Že i mezi námi může být malý ráj