Podzim vzal do rukou paletu
stal se předlohou sonetu,
barví stromům jejich listoví
než přijde posun časový.
Tma převezme nad světlem vládu,
a nastane období chladu,
v domech zahoří v krbech plamínky,
na léto v duších již jen vzpomínky.
Paní zima převezme teď vládu,
podzim stojí již někde vzadu,
krajinu pokryje sněhobílý šat,
než slunce začne opět hřát.
První sněženky hlásí příchod jara,
řeka poslední kry sebou vzala,
příroda vrací se zpět do květu,
jaro má na to svou paletu.
Jaru zelená barva postačí ,
zvířata na loukách spolu skotačí,
slunce začíná nás opět hřát,
léto nastoluje svůj teplý řád.
Slunečnými dny nás zásobí
a dovolené nám napoví,
že přišla doba odpočinku,
dny plynou teď jen pomalinku.
Dokola střídají se tato období
a jen čas nám tiše napoví,
že starší jsme zas o jeden rok,
od kolébky ke smrti je dlouhý skok . .
... hřejivé jako já ...
... pravilo léto ...
... nené barevné jako podzim ozval se jeho zvučný hlas ...
... ale, ale vždyť na mě se každý těší zvolalo jaro ...
... usmívám se v bílém hávu něžných vloček a počkám si až všichni odejdete řekla paní zima ...
06.11.2020 16:45:36 | Marcella
Marcelko děkuji jsem opravdu jak sám říkám zatím jen básník v plenkách .
06.11.2020 18:17:27 | Jdarks
Děkuji moc Vaše slova vždy potěší, ale jak říkám jsem zatím jen básník v plenkách.
06.11.2020 13:11:13 | Jdarks
K této básni ani nechci nic moc dodávat.Je nádherná, líbí se mi, jak jsi pěkně zveršoval přechody období. Ale ...no,Vivien mě předběhla :-)Ta poslední sloka je opravdu krásně napsaná na závěr.
..ST..
06.11.2020 12:55:10 | Jaruška