Stromky zelené.

Stromky zelené.
Lezou po nich kočky malinké.

Tyčí se k nebi.
Kočky to vědí.

Za chládek je mají.
Psi tam neštěkají.

Stromky nebeské.
Pokorou objímají.

Svět je v zeleném hraní.
Krásné vnímání.
Kočkování.

Pohádky smysl mají.
Lidé dobro dostávají.

Kus zeleně u domu.
Na krásu přeci nezapomenu.

I do barev ji maluji
a drápy zatahuji.

Jsem kočka
a také patřím k tomu domu.

Sním i zpívám z rýmů.
Nežiji v říši stínů
a v teple pod stínem si dřímnu.

A najdu zase maliny.
Píšu a sbíhají se mi sliny.

V trávě píší se ty nejkrásnější
noviny, nejsou ze slámy.

Kočky je upředly.
Nejlépe, jak dovedly.

Ať žijí stromy,
co daly nám rýmy,
světu tóny
a já díky nim
neměla bolení hlavy.