Malá jiskérka kdesi vzešla
v polostínu večerní šedi vzlíná
jas zapadajícího slunce
na rozloučenou
žářivěji planoucí čarokrásou
vyvolává nuance
pohyblivých kontur mračna
hravých paprsků rozpustilé
mihotavě kreslí
do fantastických stvůr nebesa
pomník na to pohlížet
zakotvena v mračnách
jako veliká loď v oceáně
prostě stojím
na poslední jeho
slabice
Dlouží se stíny
černobílých údolí
V barvách je každý jiný
Nelži, že to nebolí
Zubatá příchuť zimy
Rozeklané cokoliv
Místa častých zjevení
-----------------------
;-)ST
01.12.2020 21:05:48 | Tomcat
z polostínu večerního zažehnut plamen vzlínající básně...děláš mi radost Marcell/k/o.... ***ST* :-D*
01.12.2020 12:54:56 | Frr
... děkuji Jiříku ...
... radost je sice pomíjivá, ale je potřeba ji rozdávat ...
01.12.2020 13:00:45 | Marcella
Já jen polkla mezi obrazy
..otevřel se prostor
..a vidím tě **:)
moc pěkné Marcellko. *ST
01.12.2020 12:25:57 | jenommarie