žádná z růží nekřičí
jsem tou nejkrásnější
nepodsouvá z vůní
jen tu jedinou
jdoucí tichem
naslouchám
zda se vyslovíš
ty zkolíbáš mě
do tišin
přitiskneš si
ještě blíž
zde v nevýslovnu
duši mou
sebou nabažíš
než kroky naše
se znovu rozejdou
chci vzdát díky
tichým růžím
zemi úklonou
Tichým díky..že jsem mohla čísti :) *ST
08.12.2020 23:12:51 | jenommarie
tiše, tiše ... blecha píše ... úsměv.z
09.12.2020 09:40:57 | zdenka
:) aj ta bleška šikulka:)) ..úsměv i k tobě Zdeničko.
09.12.2020 11:56:21 | jenommarie
Maruško, já jsem popleta ... ono je to ... tiše, tiše blecha spí ... kdo ji vzbudí ... však to jistě znáš také ... úsměv.z
09.12.2020 12:54:26 | zdenka
za tu růži ... děkuji ... zahradníku ... spanilý ... voní po tvé poezii ... úsměv.z.
07.12.2020 09:56:54 | zdenka
V přátelství je důležité mít srdce bez koutů. Asi je Tvé téma básně pravdivé. Tak mě napadlo. Tichá růže ví, že když mnoho závanu pravdy - mnoho semen plevele.
Rád jsem si přišel.*
06.12.2020 23:26:14 | šerý