Duch diaľok
Duch diaľok
Razia si chodník nedočkavo,
Tam ďalej, preč a čo najviac hore,
Žadoní duch už mierne tklivo.
Chlad mu kladie pasce znova,
Pohodlnosť kreslí túžby farbisté.
Slnko sa schovalo,
Hľa súmrak nastáva,
Teraz už nič nie je isté.
A toto presne chce.
Vydať sa neznámou cestou
V ústrety samote nezvyklej.
Prístrešie, jedlo, voda čistá,
Jediné, čo potrebuje na púti ďalekej.
Kto spozná v sebe ducha diaľok,
Kto meno jeho ohlási smelo,
Vydá sa na pospas osudu zajtrajška,
Čo nezná pokoja v noci,
Ale pravý život drží v moci.
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Krásná báseň milá Guldrun.Plně jsem se do ní vcítila a jsem šťastná, že znám místa, kde je krásně, ticho a má Duše může zpívat.
Nádherná a já ráda dala..ST..
25.01.2021 22:47:05 | Jaruška
V dálavách je krásně, ale u nás je lépe :o) Ještě kdybychom se o tu přírodu lépe starali, bylo by to úžasné, z našich krásných lesů budou za pár let vysušené holé kopce a z řek jedovaté žumpy :o(
12.01.2021 17:34:51 | Crazymike
Pravda...ale našťastie sú stále aj málo dotknuté zákutia (minimálne u nás ;)).
12.01.2021 20:58:04 | Guldrun
To je velmi hluboká a moudrá básnička :o)
Máš zkušenost s duševní poutí?
12.01.2021 00:32:56 | Z nitra
Mám skúsenosť s viacdňovými pochodmi horami a určite to má v sebe aj zážitky srdca, hlavne na vrcholoch.:)
12.01.2021 20:57:21 | Guldrun
To je hezky napsané* ST:)
11.01.2021 21:08:46 | jenommarie