V okenním rámu
V okenním rámu
V okenním rámu oblohy
se do záclon mlhy halí
jen vítr trhá šat ubohý
jehož kusy po zemi válí
Časně ráno okna otvírá
bílý závoj z nebe padá
jak do tabulí se opírá
jen lidská duše strádá
Jak vážka se mlha vznese
v nebeském okně ani šmouha
než nadobro zmizí v lese
uplyne jenom chvíle pouhá
se do záclon mlhy halí
jen vítr trhá šat ubohý
jehož kusy po zemi válí
Časně ráno okna otvírá
bílý závoj z nebe padá
jak do tabulí se opírá
jen lidská duše strádá
Jak vážka se mlha vznese
v nebeském okně ani šmouha
než nadobro zmizí v lese
uplyne jenom chvíle pouhá
Komentáře (8)
Komentujících (5)
Doporučit
TiskKomentáře
Kéž by jen..pohlazena větrem nebyla
..a lásku uvnitř cítila.
Moc hezká báseň. *ST ;)
23.01.2021 18:46:25 | jenommarie
tak zrovna tady u tvé básně duše nestrádá anýbrž pookřává
23.01.2021 10:15:20 | Clown