U sochy víly Izeríny
U sochy víly Izeríny
Sedím na lavičce u břízek
se mnou jen socha víly
již chrání malý remízek
v Bedřichovĕ dobří lidé žili
Ta víla rodné hory brání
jí samotnou nikdo nehlídá
všech lidí se vždy straní
jen nebezpečí u nich předvídá
Vor mraků po modré vodě
klidně si oblohou,ve výši plave
než změní se v mohutné lodě
jež po chvíli zahalí nebe tmavé
se mnou jen socha víly
již chrání malý remízek
v Bedřichovĕ dobří lidé žili
Ta víla rodné hory brání
jí samotnou nikdo nehlídá
všech lidí se vždy straní
jen nebezpečí u nich předvídá
Vor mraků po modré vodě
klidně si oblohou,ve výši plave
než změní se v mohutné lodě
jež po chvíli zahalí nebe tmavé
Komentáře (5)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Moc pěkná a všimla jsem si, že dnes máš svou 1000 ..tedy gratulace Petře a další inspiraci přeji;)
26.01.2021 20:01:15 | jenommarie
No je to za celkovou tvorbu kam se počítá vše :) těším se až bude 1000 básní pak bych se chtěl více zaměřit na prozaické věci ale děkuju za přání :)
26.01.2021 20:29:49 | Petr27