List
List
Vzduchem se vznáší, zelený list do nekonečné dáli.
Vítr si s ním pohrává a on do dáli odplouvá.
Slunce svým paprskem na něj svítí a v trávě se třpytí bílé kvítí.
Jsou to květy sedmikrásky, květiny, která je královnou v zahradě neskutečné krásy.
Včela na květ usedá a opylovává květinu malýma nohama.
Po trávě, hebkém jako mech, leze Mravkolev.
Housenku cestou táhne a před člověkem sedícím na dece, neuteče nikam přece.
Slunce pomalu za mraky zapadá a s blížící se tmou celá zahrada do spánku upadá.
Je konec jednoho letního dne, kdy vše se zdálo být tak nádherné.
Vítr si s ním pohrává a on do dáli odplouvá.
Slunce svým paprskem na něj svítí a v trávě se třpytí bílé kvítí.
Jsou to květy sedmikrásky, květiny, která je královnou v zahradě neskutečné krásy.
Včela na květ usedá a opylovává květinu malýma nohama.
Po trávě, hebkém jako mech, leze Mravkolev.
Housenku cestou táhne a před člověkem sedícím na dece, neuteče nikam přece.
Slunce pomalu za mraky zapadá a s blížící se tmou celá zahrada do spánku upadá.
Je konec jednoho letního dne, kdy vše se zdálo být tak nádherné.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
Večer oblohu zahalí.
A vítr fouká listy do nekonečné dáli.
Hvězdy na obloze černotou prosvítají.
A Měsíc osvětluje svým paprskem pouliční lampy.
(Děkuji za komentář).
Stýblo :-)
13.03.2007 23:40:00 | Stýblo
chvíle božího doteku
list padá tiše do mechu
zvon se chvěje
a ptáky hladí vítr
13.03.2007 20:30:00 | jedam