Zajíček
Zajíček
U Lstiboře zajíček.
Usmíval se do líček.
Já prosila ho o pentličku.
Zajíčku!
Pojď, hladit se trošičku!
Širé pole a ty sám.
Tvoje pozdravení mám.
S Tebou usmívá se
duše chrám!
Člověk požehnán!
Já utřela slzičky.
Bojím se o Tebe.
Ty tak maličký!
Uprostřed pole,
zahodila chmury svoje.
Zajíček byl dneska král,
s radostí za mnou přihopsal.
Usmíval se do líček.
Já prosila ho o pentličku.
Zajíčku!
Pojď, hladit se trošičku!
Širé pole a ty sám.
Tvoje pozdravení mám.
S Tebou usmívá se
duše chrám!
Člověk požehnán!
Já utřela slzičky.
Bojím se o Tebe.
Ty tak maličký!
Uprostřed pole,
zahodila chmury svoje.
Zajíček byl dneska král,
s radostí za mnou přihopsal.
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
TiskKomentáře
MKINKO...ACH TY NĚHO NEVÝSLOVNÁ...:-D*
26.03.2021 11:59:22 | Frr
Děkuji. Když on byl zajíček tak krásný a šťastný. Tak jsem se s ním smála a na vše kolem zapomněla. Tráva se zelenala. A já jako malá holka štěstím plakala. Tu básničku vlastně napsal za mě zajíček. Já jen štěstím do světa poslala hejno srdíček.
26.03.2021 12:30:08 | mkinka