Jarní jitra
Jarní jitra
Anotace: *****když jsem tuhle věcičku psala, myslela jsem hlavně na ty tady, co mě tolik podporují, však oni vědí, kteří to jsou, já jim za to moc děkuji :-)))
jako dítě opojené vlastní silou
Slunečním pohlazením odkrytá
tyčí se k nebi zimy nad mohylou
I když se třese ranním chladem
i když ji ještě lokty stiskne mráz
přece se vzbouzí zpěvů vodopádem
jímž hučí rovina i každý sráz
Zeleň si obtočí okolo čela
věřící, který stanul před oltář
a zadívá se, pyšná, čistá, smělá
na spěchající lidi a jejich srdce rozechvělá
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Tahle se ti fakt povedla (je fakt dobrá)
23.03.2007 14:24:00 | škWor
Milá Loto, kdybych byla zpěvačka, jistě bych Tvou báseň přezpívala jako krásný, výrazový šanson. Nejsem zpěvačka, ale přesto si o jaru zpívám. Moc pěkná básnička, a jak říká Marsé - Také na mě nostalgicky dýchla má babička.
14.03.2007 19:39:00 | AlenaMarieK
Když začnete rozumět věcem ... musíte odejít ...
V mládí se vám zdá všechno přirozené,
a teprve když zestárnete shledáte
jak je příroda obdivuhodná.
Já už to začínám vidět.
I v tom je tajemství, že je nutno žít ... a zemřít ...
14.03.2007 17:49:00 | HarryHH
Loto, stejně by mě zajímalo, kolik ti je... z některých tvých výrazů na mě ,,dýchá" moje babička...ale přitom jindy mám pocit, že musíš být mladší, než já...tak nevím ;-)
14.03.2007 15:41:00 | no