Rozjařená
Rozjařená
Až podá si zima ruku s jarem,
až zvítězí slunce nad ledu zmarem,
potom možná probudí tě ze sna
něžná Lada a divoká Vesna.
Víš, že bys znovu usínal marně,
místo toho své oči upřeš na mě...
A až naše těla v rozechvění klesnou,
budu ti něžnou Ladou i divokou Vesnou.
Vášnivě, přesto stále s velkým citem
provedu tě tím nejhlubším ze svých niter.
Chvílemi divoce, potom zase velmi jemně
osvobodíme tajné touhy v tobě, ve mně...
A zatímco první paprsky zahřejí nám tvář,
tehdy bude jedno, co jinak bývá zvlášť...
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Kľudne buď tá desná Lada
len musíš ma mať trošku rada
a buď mierna,nebuď besná
rozkvitni sťa z jari Vesna
26.07.2007 21:56:00 | džemo
Nezbývá, než souhlasit s Aidelaide. Povedené, škoda, že v druhé půli trošiličku vázne rytmus, jinak by to bylo na 110%, tak je to jen na 109%.
20.04.2007 10:49:00 | Radek Holomčík
Naprosto úžasné !!!! Ten cit, ta slova...parádní!! Uplně mi to vzalo dech. Taky mě jarní počasí přinutilo napsat veselou básnikču ale zdaleka se mi nepovedla tak jako Tobě! díky....máš to za sto -jednoznačně
01.04.2007 15:23:00 | Malinka
