lví hříva

chceš mít tu scénu před očima

ztotožnění se

člověk jako prostředník

 

tam v dáli míhají se světla

hrají hru   tančí

na pozadí průzračnosti a noci

 

propouští paprsky malují  kreslí

tvá ruka se chvěje nedočkavostí

proč

vždyť život ten je věčný

neochvějně věčný

 

možná to jsou jen zbytky strachu

palčivosti před konečností

ať tak či tak

stíny rády ve světle tančí

krouží jako dravec nad kořistí

 

světla neubývá ani v nejdelší noci

jen lví hříva se odvrátila

dává se poznat protinožci