Viklan z Bedřichova

Každý z vás byl zván,
do Bedřichovského lesa
kde kolébá se viklan
u něhož srdce plesá

Sedí kámen na kameni
slabě se do strany kývá
když trpělivě čeká znamení
a mnoho tajemství skrývá

Upoutá kamennou ctností,
každého, kdo kovadlinu spatří
u viklanu střídá se lidí dosti
v mžiku mu celý les patří