Lednová vichřice

Zadul vítr a kvílí
silně větvemi hází
vířil kolem sníh bílý
a v zádech mne mrazí

Duní v šachtě větrací,
jako když dítě ječí
jen ať už se nevrací,
a dál v koutě klečí

Vítr donesl sněhu příval
a všude ledová krusta
já jenom se mlčky díval,
jak je zmrzlá zem pustá

Ráno se vichřice utiší
ztratila všechny síly
snad jí nikdo neslyší
a zbyl po ní svět bílý