Zima drží jaro v zajetí

Zima drží jaro v zajetí,
kdesi v ledové věži
ztratila klíčky od klecí
a proto stále sněží

V těch zlatých klecích
ukrývá tiše ptačí hlas
jen slunce ho vrátit může,
aby jaro přišlo včas

Svou hlavu jsem položil,
do sametového mechu
mezi dvě dívčí ňadra,
jež hřála bez dechu

Dva polštáře zdobily
na hrudi sváteční šat,
jak se na tobě dmou
když s nimi chodíš spát