Obloha má šat siný

Obloha má šat siný,
jen slunce,zlatou jehlou
po zimě opatrně šije
stehy, zemí zkřehlou

Láska zalétá k obydlí,
jak skřivánek z mlází
jaro zvolna zem zahřívá,
a snad zimě hlavu srazí

Obloha má šat modravý,
pod níž dívenka snila
o lásce,jež je nestálá,
jako malá oblaka bílá