Mlha obzor halí

Mlha obzor halí
do bělavé látky
lesem dým valí
tam a zase zpátky

Vítr táhne bílý cár,
jako zbytky onucí
ačkoliv nemá tvar
touží vždy po slunci

Jako se hadr páře
mlha k zemi klesá
slunci žhnou tváře,
když stoupá z lesa

Obzor už je čirý,
jako potok z jara
dokud blankyt širý
nezahalí bílá pára