Tráva

Dýchám zeleně.
Travička chová mě.
Teď právě jemně i krásně.
Dám její cit do básně.
Moudrá je ve své kráse
a hraje po notě.
Osnovu má právě napsanou.
Vesmír dal hru foukanou.

Rudé mám tváře
a duše se směje.
Příroda uzdravuje.
Samota není.
Ani hlavy tlení.
Slyším štěbetání.

Jaká je cesta k moři?
Ptáci vyprávějí.
Mají cíl i předurčení.
Ráj nakročený a stálý.

I láska má úskalí
a diagram žití.
Příroda fontánou na přežití.
I smutek se ztratí mezi kvítí.
Ach, lidi, lidi.
Tráva šumí i vidí.