Dubnových dnů stále více ubývá,
ale vždyť jaro se nám otvírá.
V časech lásky a nekonečné pohody,
tolik kouzel se tu objeví.
Táborák až do nebes plane dál,
kdo by to řekl jen,
že na zemi tak božský ráj,
přichází v ten poslední dubnový den.
Jeden plamen střídá druhý,
tak pojďme tančit dokola
a zahnat všechny ty zlé duchy.
Oslava velká v tu kouzelnou noc,
vždyť stromy a vše kolem rozkvétá,
jen zavř oči a nasaj tu nesmírnou moc,
a potom klidu a lásky se ti dostane,
což je dar, jenž vše živé proplétá.