V parčíku u kostela

V parčíku u kostela
voda z kašny vyvěrá,
ač má barvu popela
je to jenom pověra

Pravěké buky v jeseni
z široké koruny krvácí
občas vítr třese s ní
a listy, jak stránky obrací

Když zahořely plody jeřábu,
podzim přes rameno se dívá
mech z kůry lehce seškrábu,
ať Šumburský park prospívá

Zelené plástve sinic
v jezírku tiše plavou
přesto opláchnu si líc
a lehce pokývám hlavou