Vlivný podzim

První listí k zemi klesá
tiše, jak tvé šlápoty
vlivný podzim jde z lesa,
ač bohatý, nemá na boty

Z těžkých rukou smyju hlínu
plnou rozkvetlých mozolů
voda svírá, jak sousto blínu,
přesto pomůže mi od bolu

Déšť do oken šplíchá
ze svých děravých konví
občas pár barev smíchá
jaké použil, pouze on ví

Stojí dub, starší než čas
na podzim otevírá zlatou bránu
v korunách klíčkem z řas
které si namaluješ k ránu