Křik divokých husí

Na konci září
prapory mlh vlají
skrz Jizerské lesy
nad nimiž zřím
temné stíny divokých hus,
jež mávají létu nashledanou

klín dlouhých krků
a širokých křídel, jež bijí
do prázdna o vzduch
vítá podzim
ve výši se řadí šik
divokých husí,
který se na prahu zimy znásobí

Až se háčky perutí zavěsí
na sivém nebi
a nebe hlasitě zakejhá
pod tíhou šedobílých těl,
jež zapadají za vlnící hladinu
dostane příroda znamení
o definitivním konci léta