Topoly v říjnu

Zlaté čepice topolů
rostoucí ve smutné áleji
šumí v deštivém říjnu
penízky listů hází
vítr ke kořenům
podzim se opírá
chladnýma rukama
o pilíře kmenů
které časem vyvrátí

Ve štíhlých korunách
podzim svítí zlatem
a kdesi v mracích
je nebe protkané
tisíci ptačích křídel,
jež odlétají
na dlouhou cestu
bez návratu

Ve zlatých korunách
topoly chrastí,
jako plné měšce mincí,
jen vítr jim dno proděraví
a lesklé mince listů se
rozsypou po ulici