Jinotaj podzimu

Malíř podzim vidí
širou krajinu v dáli,
když vítr ovoce sklidí
a v korunách ohně plály

Spadané listí javorů
vítr ke kořenům svál
chlad už spouští závoru,
aby léto neprojelo dál

Mlha postavila bílá plátna
přímo doprostřed polí,
kde schne barva matná
třese mráz stříbrnou holí

Sám podzim trhal plod
z tvého stromu poznání
však jablko přijde vhod
a před hadem tě ochrání