Zima na Jizerce

Prosinec, jenž z hor letí
hlásí, že starý rok se chýlí
o Vánocích, plno dětí
bude olizovat střechýly

Sníh se snáší na střechy,
jenž zachytí křídla došků
když maminka loupe ořechy
vždy do každé misky trošku

Stmívá se v Jizerském klínu
však se zimní slunovrat blíží
rázem přibylo v kraji stínů
a dětem se večer očka klíží

Vrch Bukovce mizí pod bílou homolí
co se na obzoru Jizerky kolmo zvedá
ač mráz nejednoho v očích zabolí,
přesto ostrý jehlan ve sněhu hledá

Jako pyramida v Údolí králů
vyčnívá Bukovec z malé osady
tak o Jizerce pěju samou chválu,
když pod sněhem skrývá poklady