Sonet o konci
Sonet o konci
Z rozřízlého břehu vyhřezly už podběly,
všude prosakuje jaro,
zimu převezli na ARO
Ustarané mrazy noci k ránům probděly
Paprsky se rychle rozšířila naděje,
krajem komplikace voní
V řece zbylo místo pro ni,
vzdorovala slabá do poslední závěje
Louky dlouze vily věnce,
stromy průvodem v objetí
bílé přinesly okvětí
Skřivan zapěl kondolence
Večer na karu zběsilém
včely opily se pylem
Komentáře (4)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Zima se vzdává.
Je stejně zvláštní
stála jsem u okna..venku byl tak krásný letní den..jako takový ten, který má každý rád a mě oznámily že maminka odešla..těžko jsem přijímala tu zprávu..že může být tak krásný den..a nakonec jsem si řekla, že vlastně svítí..i pro ní, že už jí nic nemůže bolet a má od všech útrap klid.
Život je hodně bolestivý i v době Slunce.
A teď jen
ty podběly..chodily jsme je sbírat na čaj už jako malý..
Tak na to jaro, vždyť je to čas vzácný..vše se znova rodí **.
Hezký víkend TI přeji. Jen jsi mi připomněl a omlouvám se..že jsem se tu rozepsala;)
18.02.2023 16:49:25 | jenommarie