Roční období
Žijeme v zemi
čtyř ročních období,
každé svým kouzlem
svojí část ozdobí.
Jaro je táhlo
blízkého sluníčka,
očička otevře
kdejaká včelička.
První skalnička,
zelená travička,
rozkvetlá kočička
i jarní kytička.
Přiletí ptáčci,
ohlásí návrat,
budou se hlásit
každý den nahlas.
Pak se to překulí
v teplé měsíce,
to naše sluníčko
hřeje tu nejvíce.
Voda se vyhřeje,
dá se i koupat,
kdo vodu nemá rád,
může se toulat.
Toulat se po krásách
tady té zemi,
nebo letět k moři
tam za plážemi.
Koštovat ovoce,
které nám dozrálo,
či dělat kečup,
když rajče uzrálo.
Toto vše ukončí
hřibová sezona,
ohlásí návrat
podzimního démona.
To pak je podzim
deštivý, hnusný,
začátek zimy
opravdu hustý.
Není, když podzim
pomalu zhasíná,
paletou barev
sluníčko vystřídá.
Pak se už lyžaři
těší se na zimu,
až jim na vleky
nahodí peřinu.
Napadne na hory
a taky do nížin,
pak jenom prohlásím,
k vánocům se přiblížím.
Zas je tu nový rok,
už chodí tři králi,
potom už hromnice
opět jsme vyhráli.
Tak to tu chodí
čtyřikrát do roka,
každému musí
něco padnout do oka.