Má rodná řeka

Má rodná řeka, jež z hor pramení
a přes sivé balvany cestu hledá
jméno tvé zvoní, jak drahé kamení
jen nejmilejší dívka na břeh sedá

Podél Kamenice mé kroky vedou,
ač luna z černých mračen hledí
horská říčka odráží její tvář bledou,
ač se na podzim utápí v nekonečné šedi

Nad rodnou řekou, podél trati,
po které občas vlak píská,
než se z dohledu ztratí
v prachu dýmu mizí víska

když prší, bubínky deště bijí
v Kamenici o poklice skal
do jarní trávy se kapky vpíjí
přesto u řeky jsem stál