Hladíš vážkám křídla

*

Hladíš vážkám křídla
~~~~~~~~~~~~~~
Jaká je touha dobře vím
znám ji a stále se jí klaním.
Nenechá, nedovolí, jenom s ní.
Se život v kouzlo rázem změní.

Když hladíš vážkám křídla pohledem
na břehu jakékoliv vody.
Nikdo víc v tuhle dobu nesvede.
Touha tě volá, je silná
a není jiné cesty.

Nedá se s touhu soutěžit.
Je pevná jako skála.
Když hladíš vážkám křídla pohledem.
To touha, za vším stála.

Probouzí v tobě možná víc
když propadáš, vodám, tokům.
Když Vlasec s muškou nahodíš
a sleduješ jej, ze svého břehu.

Paprsek zapadajícího slunce
hladiny vody se dotýká
vlasec se nad vodou leskne
a kolem, krásná příroda.

Pozorovat život v řece
proudy vody, její rej.
Vášeň skrytou, otevírá.
Když na břehu vody stojíš
a hladíš
vážkám křídla pohledem.

*

*