Vzkříšení lesa: Boj s kůrovcem

V lesích plných zeleně,

kde ticho větvemi znělo

Tam kůrovec znenadání se objevil,

nevítaný host vpředu stál

Svou pohromu přinesl,

lesy v temnotu zahalil

Šířil se rychle, nenapovídal,

jak zničí krásu, co tu byla dříve

Když ráno slunce vycházelo,

stromy stály hrdě až k nebi

Kůrovec je nemilosrdný,

lesy do hlubin sám si sbírá

Zvuk tesknoty větru se rozléhá,

ptáci ticho zvolna hledají

Vyprávějí o éře minulé,

kdy slunce mezi stromy probleskovalo

Ozvěna šepotu dávných listů se ozývá,

bolestivě v mých uších zní

Ach, lesy, které kdysi byly skvostem,

volají o pomoc ze svých niterných ran

Kde mohutnost dřeva rozšířila svůj stín,

teď zbyly jen prázdná místa

Vzpomínky na lesy,

kde kůrovci dílem zkázy pohromu rozvířili

V temnotě se naděje zrodila,

lesní duchové se spojili

Šli do bitvy proti hladovým ústům,

které otrávily zdejší krásu

Silné ruce a ostré oko pohromu porazily,

lesy zpět svou dávnou moc získávají,

znovu hlasem života zazní

Opravované stromy se

na oblohu modrou usmívají

Mladým pupenům rostou kořeny,

aby les obnovili

Ochránci lesů na novou naději dohlížejí,

budou nám připomínat sílu a odhodlání, jak zničit temnotu

Věříme, že lesy znovu svůj triumf zaznamenají,

Tvá pohroma je na ústupu, nový život zas vzešel z útrob

Svěžest zelených listů, zpěv ptáků a šepot větru se vrací,

v lesním růžovém šatu opět tančí, nová hudba života ožívá