Na větvi se rampouch třpytí,
pomaličku roste,
vodní kapky vám ho sytí,
nejméně už po sté.
O pár metrů přes kopeček,
cencúľ též se blýská,
ledový ten mládeneček,
náramně si stýská.
Cencůľ, rampouch, na mou duši,
vždyť jsme přece bratři,
zmatky co vám v hlavě buší,
spraví psychiatři.
Ještě dodám, myslel jsem si o Tobě, že jsi mistr vtipných básniček. Nyní jsem zjistil, že jsi mistr nejenom vtipných básniček. Jedním slovem nádhera. Standa
06.01.2024 21:19:50 | Stanislav32
... nebo slovník:)
06.01.2024 19:20:48 | Žluťák