Ptáci v lese

Ptáci krásně zpívají,
poslouchám je ráda.
Hodiny se kývají,
hledám kamaráda.
Jejich zpěv pronikne všude
i do těch nejtemnějších míst.
Co s nimi potom bude,
když z nich nezbyde nic?
Až odejdou les utichne,
už nikdy nezazní lesem krásný zpěv.
Zpěv ptáků, který miloval i sám neúprosný hněv.
Pod jejich zpěvem tál i led
i žal smutných lidí.
Hluchý by ten zpěv zaslechl hned,
ale slepý ho už nikdy neuvidí.
Les smutně čeká,
doufá stále,
ještě pořád neztratil naději.
Pořád vzpomíná na krásné chvíle,
kdy život trávil snadněji.