Zima

Bílá k zimě patří, je tam i šedivá,
ba snad i černá, se zimou se bratří.
Je o zimě známo spousta bajek a není jich málo.
Je zima zlá, mráz je krutý, kraj smutný….. hm.
Však když projdeme se v zimě lesem a vidíme
Tu pohádku kdy se třpytí sníh a slunce
jen aby tu krásu nezničilo lehce hřeje,
a svítí po kraji pak v srdci to zahřeje.
Ano i ptáček zapěje, v zimě je v kraji krásně.
A jak klasik praví ano a já skládám básně.
Kouzlo ukryté v tomto období dá sama příroda na obdiv.
Na obdiv,
V podobě ledových okras podél řek a potoků .
V podobě sněhem pokrytých stromů, převážně smrků.
V podobě zasněženejch plání kde lesní zvěř se prohání.
V podobě sjezdovek kde jízda k šílenství dohání.
V podobě sněhových vloček když ve větru dovádí.
- Krása ukrytá? ano jak podzimm, léto a jaro.
Ta podoba zimy je neměnná je svá, přitom tak proměnná.
Neboj taky mám zimu rád .-
Víš komu to patří, Vím že je zima tvá,
proto vznikla tahle básnička --- pro super človíčka.
pa Mandy .