V tichu lesa potůček zurčí,
pod slunečním paprskem se kouzelně třpytí
Větvičky nad ním si tiše šeptají,
nekonečné příběhy si vyprávějí
V náruči větru se listy houpají,
slunce na obloze vesele září
Ptáci se na nebesích svými písněmi ozývají,
do širokého okolí je jako dopis posílají
Barevné skvosty květů se v trávě rozevírají,
motýli kolem nich podivuhodně tančí
Do vzduchu se vůně květů rozšíří,
lesní stvoření svou vůní omámí
Ve větvích stromů tiše listí šumí,
ptáci ho svým zpěvem doprovází
V povětří slunce krásně pluje,
ve vzduchu vítr svou melodii hraje
Přírodu k životu probouzejí,
ranní déšť jemně zem hladí
Stromy se k nebi jako zvědavé děti natahují,
silám větru se marně brání
Letní déšť jim svěžest dodává,
tajemnou krásu prozrazují
Les svým zpěvem ožívá,
zvířatům radost přináší