Na rákosí žabák kváká,
žabičku k sobě láká
Vážka kolem poletuje,
rybník z výšky pozoruje
Vážka lehkými křídly mává,
rybník jí své tajemství šeptá
Křídla jako drahokamy zbarvená,
svět kolem sebe sama obdivuje
V leknínových tůních slunce se zrcadlí,
vzácný květ lotosu k nám lákavě hledí
Motýl se ladně kolem květů vznáší,
melodie větru a stromů znějí
Po rybníku kachny plavají,
dokonale se pod vodu potápějí
Ve vodě hladce tančí,
na břehu rybníka se sluní
Na břehu tichý rákos stojí,
jemně šelestí a vítr ho hladí
Vzduch opojnou vůní voní,
přírodu do něhy zahalí
Milá Misho, text bukolicky plyne, ale přináší jen pasivní popis prostředí, který se obejde bez básně. A to je málo. Cítím ale, že jsi do toho dala spousta citu a energie. Zkus zestručnit a použít zkratku, metaforu, dostaň se krajině pod kůži. Pokračuj. Zdravím.
27.05.2024 21:51:28 | Matahaja
určitě se vynasnažím zlepšit, ale jak jsi napsal, dala jsem do toho spoustu citu a energie...
28.05.2024 18:41:00 | Misha