Po ranním dešti si příroda navléká
svůj perlový náhrdelník z kapiček deště.
Však kapky nelze spoutat..
Na nitky pavučiny stále zkouší navlékat
je trpělivá ještě.
Však foukl vítr ten hravý kamarád
roznáší perličky po louce.
Foukne pár i na větve stromů
vždyť velký smrk se také třpytí rád.
Vyšlo slunce a zahřálo celý kraj
kapičky deště okolo zazáří všude zas.
Pak najednou mlha lehce přikryje vše
a já v úžasu přeji si
aby pršet další ráno začalo
pro tu třpytivou krásu včas.
Ty malé třpytivé perličky,
co duhově lesknou se v paprscích,
nemůžeš sbírat do kasičky
pro každého je tady toto bohatství...
Pohladilas, Jaruško, děkuji (*)
21.08.2024 22:18:46 | Emily Říhová
Jsem rád, že jsi tu, byť jenom na skok...
Moc pěkná poezie, Jaru:-*
20.08.2024 07:52:44 | Ž.l.u.ť.á.k.
Děkuji Pavli moc.
Ještě pár dní s Vámi tady pobudu a velice ráda.
Pěkný večer.
20.08.2024 20:53:35 | Jarunka
Těším se na další tvůj kousek, je vidět, že ti ten klid mimo civilizaci svědčí:-)
Dobrou noc:-*
20.08.2024 22:50:41 | Ž.l.u.ť.á.k.
Je tolik...tolik moc cítit, že máš přírodu opravdu ráda...a že s ní souzníš :-)*
19.08.2024 23:00:40 | cappuccinogirl