Přírody galerie

Podzim je jako malíř, list za listem maluje,

tady žlutá, tuhle rudá, kousek dál obě.

Jako plátno celý les, když domaluje,

list utrhne a ten se k zemi nese.

Slunce jako sochař ze stromu sochu tesá,

pak mezi větvemi se svým dílem kochá.

A vítr, hudebník, jim mezi keři hraje,

občas zlobí, občas si hraje.

Mlha je opona, co celou galerii skrývá,

její krásu pomalu a jemně odkrývá.

Déšť, vděčný divák, kapkami tomu tleská,

a tak podzim své dílo koná dál.

To je podzim, přírody galerie,

plná barev, plná fantazie, co si s námi hraje.

Každý list, každá kapka příběh v sobě má,

v tomto díle, co podzim dělá.