Slunce zapadá.
Stejně jako včera
červenají se tváře dětí
i okna paneláků
a krajina se utápí v hříšné nahotě.
Tu a tam,
za povyku ptáků,
sněženka zasvítí do šera
a lidé se loučí
v ocelovém objetí
kabátů, čepic a šál.
Stejně jako včera,
a přeci mi připadá,
že je něco jinak.
Do dlaní se mi uložil
březnový den
a jarním dechem
mi zašeptal.
Ou, tahle se povedla - a ten závěr, to je tak prima poetická třešinka:-)*
06.03.2025 12:34:03 | cappuccinogirl