Ranní procházka
Ranní procházka
vyšel jsem do přírody - ven
bych prozářil smutný den
zahnal opakující se chmurný sen
Symfonie ptačího zpěvu provázela les
mne opouštěl vnitřní běs a děs
Nečekal jsem až slunce bude nad obzorem
nebeský vějíř z tepaného zlata
jeho slavnostní paprsků šípy
nevadí, že mi chybí rýmy...
Jsa albín tělem i duchem
přáteliv se s průzračným lesním vzduchem
nemít planus na nohou
hopkal bych, jak ten mladý kos
brouzdal se rosou bos...
S tou cestou jsem neotálel, s tím
by rozplynul se včerejší morbidní splín...
Přátelé, Vám patří dík...
Komentáře (24)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
..kemo, procházím tak trochu tvoje básně a musím říct:
píšeš neopakovatelně, seš svůj. a to se mi na tobě strašně líbí. jen tak dál.
zdarjaksviňa
j.c.ben
28.06.2007 22:51:00 | j.c.
Vrátíl jsem se sem, na kraj, kde jsi snad první pustil žilou své múze a dík. Už po čtení těch řádkú některých co jsem kolem brouzdal ve snaze snad pomoci, jsem to potřeboval. Dík
09.05.2007 21:35:00 | stryc
Procházka přírodou, když vzduch je ještě provoněný a myšlenky jsou dobře uloženy, jen vnímat krásu co je kolem nás, pak rychle tužku vzít, a rychle veršovat. Moc krásná básnička.
27.04.2007 12:29:00 | frany73
Hezký hezký....povedlo se ti to...úplně to vidím a hlavně to cítím jako bych tam byla taky....njn procházky jsou nej:)
24.04.2007 16:01:00 | PoeziGirl
s úsměvem na tváři, v jarní(letní přírodě), pár ptáčků nad hlavou a otázka co více si přát? s pokorou se před tebou klaním...
24.04.2007 12:03:00 | Láďa
Tož vítej v přírodě, starý brachu. Za takovou štrapáci si zasloužíš jedno Starobrno.
23.04.2007 23:36:00 | Psavec
Literátů celý dav,
provolá Ti na pozdrav:
Každý nový den
dobře naladěn
slav, slav, slav!
23.04.2007 23:02:00 | Juhunka
...taky bych se ráda brouzdala rosou, než přijde ta zubatá s kosou...ale strach je silnější, že do něčeho šlápnu...obvzláště v našem parku...
23.04.2007 22:38:00 | Lota
Chce to fakt chodit ven,za sluncem,
za hvězdami a dívat se ...
23.04.2007 21:39:00 | Vivi.~2
Ani jsem Ti nevěřila,
že se vydáš na výlet
v domnění žes včera vzdychal
jen tak,abys hodil řeč.
A zatím jsi vážně mluvil
v lese protáhl své kosti,
běs a splín snad odkopl jsi
i se smutkem do propasti.
Tak vítej zpátky Bišíku
z té brněnské přírody,
dej si nohy nahoru
vem pero a něco napiš
a užívej pohody.
23.04.2007 14:04:00 | s.e.n
A já oslovuji tímto Bíšu:
Proč nevzals na procházku i Míšu?
By zpestřil Ti sluneční den
svými milými otázkami kladenými jen
- Tobě :-)
23.04.2007 12:25:00 | Judita
Já to pořád říkám, že příroda uzdravuje, alespoň duši...
Dobře napsaná, neotřele... a s malým důvtipem...;-)
23.04.2007 10:56:00 | Teri Jane
Jako bych tam byla s Tebou, když sluníčko začalo své paprsky proplétat mezi stromy a les tak krásně voněl...já zas viděla přehoupnout se slunce nad obzor...
23.04.2007 10:48:00 | Lorraine