MONOLOG S PTÁKEM

.
.
.
Co na mě civíš!
Co na mě civíš, ptáku?
Na nebi hlídej si křižovatku
Nemáš páku ani volant!
Do zatáček nalétej řádně pomalu
a ohleduplně vůči ptačí holotě
a vlastně taky postaršímu ptactvu
Abys neskončil na skle nebo na plotě!
(Hnedle jsou tam a hnedle zas tu)

Neskládal jsi zkoušky v letoškole
Parkuješ na našem dvoru
a jako na potvoru
odlétaš mi zase od hovoru!

Ptáku, letos na jih zase?
Nebo Prévertovi na obraze
budeš splácet jeho dlouhé čekání?

Uleť mu zavčas, než ti vytrhne péro
k podpisu
já mu pro jistotu překlopím
klobouk s inkoustem
Neboj se, ničeho se neboj, ptáku!

Vždyť každý musí poznat
že tě maloval
on

Nemáš chuť na bonbón?
(pták nic neříká)
Kruci, zkusím to jinak
i když nemám hlas jak zvon:
NEMÁŠ CHUŤ NA BONBÓN?
(pták jenom kouká)

Co na mě civíš!
co na mě civíš, ptáku?
Zabydlel ses v naší schránce
Kam teď s novinama?
Dvakrát náš táta vymetl
slámu na ulici
a prd z toho
Hlavně že máš na stromě budku
tu dudku sprostej

No nic
Jacquesi
tady máš ten inkoust
Jde se na věc
Ptáci jsou u nás na ulici
a do jednoho
uličníci!
.
.
.