šílená

v šepotu že hledáš skrýš
došla ti slova tak chvalopěj čin
ramínka tvých šatů má ruka dává níž
ňadra tvá v dlaních jak hřích przněný
a tvé sténání, jak umírání sviní
říkáš si nevinnosti jen hyň
opilý hřích svou hanbu činí

mění se duše ve zvíře
těla nám porůstaj srstí
když v pudu uchváceném
hltám tě z hrsti
ty v chtíči zvráceném
jen bušíš pěstí

pramálo v nás zbylo z našich duší
naše srdce zrušením buší
a tryská krev nevinnosti
kam poděl se náš rozum
naše cnosti
málo v nás zbylo člověka
sladký hřích nám drtí kosti
v prach okolí je rozmetá
Adrenalin srdce trhá
agónie předchází konci
sídlo bohů se v dáli zmítá
a my zde spojeni v trnitém věnci
když zvíře zvíře hltá