trofej

vezmu tě na procházku do blízkého háje
za ruku půjdem v mlčení
zrajou tam šišky veverky si skáčou
zůčtuji ranní snažení

již za svítání já tu kopal jámu
a ostré kůly do ní dal
tvá vůně sladká nádech marcipánu
na chvíli zakryla všechen žal

co po zjištění s kým to tajně leháš
přepadl přes zeď chápání
jenom jsem potichu počítal své slzy
cela má poznala drápů škrábání


kráčíme za ruku podél keřů
domů se nikomu nechce jít
náhle si zakopla po zádech padáš
má oka čekají tak se chyť

na osmi místech průstřel čistý
tvaříš se trochu zmateně
pár lopat na tvé vyděšené oči
tvá zrada hřeje trofej stěně