Dost bylo pro více

Stop!, říkám všem blouznivým pannám,
stop všem těm stvořením běžícím v splín,
nemůžu dál čelit takovým vřavám,
nemůžu dál doufat za jejich klín.

Nechci už poslouchat ta prázdná slova,
nechci už v naději bloumat se dýl,
každý ten další den jak stará doba,
každý ten další den doutná jak dým.

Třeba se obrátit, třeba být asketou,
třeba je vzdát se těch radostných chvil,
jen z chvílí v budoucno louky nepokvetou,
jen z chvílí poznám jak marně jsem žil.

Poskládat minulost do velké krabice,
poskládat chvíle do časových délek,
nechat se vést rukou rozumu pro více,
nechat se střepat všech blouznivých děvek.