Kam jsem to klesl

kam jsem to jen klesl?

když být s někým pospolu

znamená krčit se za záclonou

s přiblblým úsměvem tonout

a být vděčný za zbytky od stolu?

kam jsem to jen klesl...

když tváří v tvář šelmě, já zcela krotce

čekám s rukama na kolenou

čekám na domnělou vyvolenou

až vykouří svého otce

copak jsem se dočista zbláznil?

a za příslib nejisté budoucnosti

obelhal jsem vlastní rozum

a propadnuv jejímu kouzlu

jako šminky setřel jsem své ctnosti

to jsem už Bože tak zbytečný?

že dělám rád sedmé kolo tam

kde jeden není milován a druhý nemiluje

a přece každý z nich jí někdy vyplňuje

a ví jak voní její nahota?

kam jsem to jen klesl...