O neděli za myšlenek na moderní dívky

Uchopil jsem tužku,
leč moje tužka nyní nepíše.

Nic z ní neteče
schází míza
inkoust.

Ještě před čtrnácti dny
v ledové řece korýše
v Moravici
bylo možno viděti.

Na nedaleké louce
plemenní
býci...

Přednes
mám dosud
plamenný,
dlužno říci.

Jsem si jist,
když nezapojím vůli
budu smýšlet
podobně jako smyslníci.

Dívky neochotně
stoupají si k plotně,
raději budou dovedné
v tělesné lásce,
jako kurtizány
a po splynutí
muži
stimulovaní endorfiny
uvaří
anebo
zaplatí účty
v nóbl restauraci,

parmazány
budou vidličkami
kurtizány
s chirurgickou přesností
vyjímat z jídel.

Raději ve svalnatých pažích
snaží se rozkoš zažít
ztrácejí při stenech
vědomí.

Muži prahnou po stehnech
velmi dlouhých
přijde mi
že na rozdíl od dívek
ztrácejí eura
z kreditních karet.

Poslední polibek na ret
zažili
před desítkami let
bonviváni vyžilí
dnes už jen po francouzské lásce
lascivně…

Dívky nejsou cudné
mnohé
nemají zábrany,
do neděle zabraný
absolvuji dumky.

Včera mým hrdlem
protékaly truňky.

Taky jsem po velmi dlouhé době
viděl noční oblohu
plnou hvězd...

Včera i dnes,
přemýšlím o Bohu
a také o tom,
jak dojít k poznání,
že život je možné snést.

Se svěšenou hlavou
pokorně přitakávám životu!