ponoční

ulice oschla a světla zhasla

mé kroky ukrajují pocit z baru

tam odnaproti odkud mě vyhodili

mám pěkně nakoupeno a přesto

pořád myslím na tvé modré oči holka

na tvá hebká zrádná ústa

šepot když ses dotýkala něčeho uvnitř

co mělo zůstat mrtvé navždy

nikdy nemohu být lehký jako mraky

když se zbavěj vody nikdy lehký

Pod peřinou tvá hebká prsa peklem

ty tvary bohyně zbavují zábran

jsem jen mužem co podlehl a chcípal blahem

světla zhasla spadla opona na jevišti

potácím se po ulici a objímám lampu

poslední co tu svítí jako ten maják v noci

nikdy bych neřekl jak chutná světlo

musím vše přehodnotit a hodit zpátečku

ubrat plyn a vybrat zatáčku k tobě

nejsou lehký rána v prázdným bytě