Kéž by

Teplá noc
stvořená pro milování
a její ticho ruší
jen háčka klávesnice
cvakání

Kéž by
Někdy

Obé ztichlo

Vystřídáno
rychlým dechem
tvým a mým
nádherně roztouženým

Kéž by
Někdy

Naše těla
spletená
spojená
výbuchem slastí
ticho horké noci
rozbila

Kéž by
Někdy

Hebké prsty
tvé i mé
bez překážek
hledat mohly
tajemství
které máme
pro sebe zatím
schované

Kéž by
Někdy

Stovky a tisíce
polibků a pohlazení
spoutaly nás
k zešílení
šílenou touhou
nekonečně dlouhou

Kéž by
Někdy

Sklonila jsem
rty k těm tvým
(jiným)
A opojená
chutí a vůní
sála teplo tvé
uvnitř zamčené

Kéž by
Někdy

Běžíc kolem kachlového domu
uslyšela bych...
"Žádný spěch."
Nedoběhla ani k nejbližšímu stromu
brala schody po čtyřech
Bez meškání chytila tě do náručí
pohlédla do očí
celé tělo obhladila
až bys řekla zastavila

A pak
Jak by nic
dál běžela

Kéž by
Někdy

Až samota zas bude
našich nocí díl
najdou mé prsty
jiný než obvyklý cíl
ponoří se ve tvůj klín

klín kypící touhou
nepřiznanou
ale velmi
dlouhou

Kéž by
Někdy

Dočkáme s toho
že rozkoší dvojí
dva klíny se spojí