Anotace: Lyrická báseň jenom tak
Kapy kap, padá z té obrovské
výšky kapka. Padne na tu zem
a exploduje jemně. Ba i trochu
temně, kdoví ví co je v ní napoví
ti jemně.
Kapy kap kape tu nějaký chlap.
Tedy je to krev, co mu kape z rány.
Až dokape docela, tak z něj bude
potvora nebo mrtvola. Taková ta co už
nikdy nic nenapoví. Nic už nenakreslí, listí
padá z větví, na otázky žádné ti neodvětí.
Kapy kap do práce kráčí si šlapka.
Sociální pracovnice nechce tvoje
srdce, jen své tělo vymění si za peníze.
Ale jen na chvíli, potom prosí
vrátit zpět a to nejpozději hned.
Kapy kap, jako ptáček v kleci a
tam také tak potvrzeně zavírán.
Slunce hlasem, chtěl by objímat.
Energii přijímat nabít se ji a rozbít
tu klec, na tisíce částí. Svobodu pak
chtěl by, asi vrátit nazpátek.
Kapy kap, servu z tebe kalhotky.
Ponořím se do tebe tak krásně.
Oba dohromady, v plédu rozvinuté
vášně. Cítíš se tak zvláštně, tichá
zuřící poklona. Už je po všem někdy
příště, třeba až zas venku začne, kapy
kap.